Rok 2021 byl Valným shromážděním OSN vyhlášen jako Mezinárodní rok ovoce a zeleniny. Není to jen příležitost dostat do povědomí důležitost ovoce a zeleniny pro lidské zdraví, téma totiž úzce souvisí i s ochranou klimatu.
Pěstování ovoce a zeleniny v rámci ekologického zemědělství má významné zdravotní, environmentální, ekonomické i sociální přínosy:
Ovoce a zelenina obsahují vlákninu, vitamíny a minerály, WHO doporučuje jíst denně nejméně 400 g těchto potravin jakožto prevenci před chronickými onemocněními (rakovina, cukrovka, srdeční choroby, obezita).
Přispívá ke zvyšování biodiverzity krajiny.
Je náročnější na pracovní sílu, což vytváří pracovní místa a příjem i ve venkovských oblastech.
Přináší řadu možností i pro drobné pěstitele.
Biozemědělství (neboli ekologické zemědělství) nepoužívá syntetická hnojiva ani jedovaté pesticidy. Biozemědělci tudíž produkují kromě zdravějších potravin také zdravější a udržitelnější životní prostředí s čistými vodami, půdou a lepšími podmínkami pro život rostlin a živočichů.
Ovoce a zelenina dovážené z ciziny mají na svědomí vysoké emise CO2 z nafty nákladních aut. Dochází i ke ztrátám během zásobovacího řetězce mezi sklizní a spotřebou či ke zbytečnému plýtvání ovocem a zeleninou z důvodu jejich estetických a fyzických nepravidelností, takové kusy jsou totiž rovnou vyhazovány a ke spotřebiteli se nedostanou. Se zmíněnými ztrátami taktéž souvisí plýtvání vodou a půdou. Uvědoměním si těchto problémů a jejich řešením můžeme přispět k udržitelnému rozvoji. Orientací na místní produkty zamezíme zbytečnému převážení z místa na místo a podpoříme zemědělce ve svém okolí, plánováním svého jídelníčku zase alespoň částečně předejdeme zbytečnému vyhazování nesnědených potravin.
Koordinátorem aktivit po celém světě bude Organizace OSN pro výživu a zemědělství Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO).